Vernisáž: 1. 10. 2015 v 17:00
Výstava: 2. 10. – 30. 10. 2015
Michal Matzenauer patřil mezi zakázané autory spojené mimo jiné i s undergroundem jako malíř i jako básník. Pro jeho obrazy je typická znaková, kaligrafická a kresebná symbolika. V samizdatové edici Popelnice vyšly v osmdesátých letech jeho básnické sbírky Alkohol v krvi a Pokročilá doba, po roce 1989 publikoval Postavy na zpracování (Inverze, Praha 1993), Životopisy a jiné básně (Dauphin, Praha 2002), Po kameni cesta (dybbuk, Praha 2009) , Soukromý labyrint (dybbuk, Praha 2009) a Ostrovy v hlavě (dybbuk,2013).
Od poezie k výtvarnému umění přechází zcela suverénně, právě přes velmi často používaný symbol písma. Jeho „písmo“ je velmi výtvarné, barevně cítěné a v jeho smyslovém rytmu, na který klade důraz, je znát, že jde o výtvarné básně. Jsou to sdělení nedešifrovatelná, čitelná pouze citem. Jejich tajemnost je ještě podtržena tím, že tu a tam lze přece jen přečíst konkrétní slovo, nebo slabiku.
Autor tvoří nejčastěji v cyklech, jejichž témata se v čase prolínají, vracejí se, rozbíhají k nové síle a náhle zanikají. Formální stránka díla je ovšem velmi rozmanitá – od jemných liniových kreseb figurálních, přes kaligrafické kresby, téměř popisné krajiny se zvláštní magičností, až po obrazy a kresby, kde jsou nejvýraznějšími prvky barevné znaky. Z těch vytváří často variace, kde hraje důležitou roli symbolika barev. Rovněž myšlenkový svět jeho obrazů a kreseb má velmi pestré spektrum. Názvy všech Matzenauerových prací jsou pouze pomocné. Autor necítí potřebu dát svým věcem jméno a donutit ho k vyslovení názvu je někdy velmi obtížné.
Jeho obrazy a kresby jsou představovány nejen na mnohých výstavách v Čechách, ale i v zahraničí a dílo je zastoupeno jak v galerijních depozitářích, tak v soukromých sbírkách.
