Vernisáž: 8. 4. 2010 v 17:00
Výstava: 9. 4. – 30. 4. 2010
O autorovi: Karel Havlíček se narodil r. 1940 v Měčíně, nedaleko Klatov. Vystudoval Vysokou školu elektrotechnickou v Plzni a již během studia se začal také zajímat o výtvarné události v kraji. Vedle technického studia na škole studuje krátce ještě kresbu a malbu u malíře Karla Frauknechta. Tak získává základní vědomosti o výtvarné tvorbě.
Jeho první výtvarné pokusy jsou datovány roky 1957-1959. V té době je ovlivněn kresbami a kolážemi prof. A. Hoffmeistera. Později se pokouší o olejomalbu s vesnickými motivy, pro které hledá oporu v díle malíře Josefa Brože . Nejblíže jsou mu však náměty malíře Vojtěcha Sedláčka, které jsou podobné krajině jeho zájmu.
V 60. a 70. letech se více věnuje svojí původní profesi a výtvarným zájmům jen okrajově. V 80. a 90. letech se soustředí na malbu akvarelem a temperou. V současné době maluje převážně akrylovými barvami. Motivy se příliš nemění, zůstává věrný vesnickým motivům z rodného Pošumaví, jižního Plzeňska nebo z pomezí jižních Čech. Tuto svoji tvorbu představil již na řadě samostatných výstav v západních Čechách.
Další jeho zálibou je práce s dřevěným a železným odpadem. Na hromadu rezavého šrotu jinak kouká pořádkumilovný soused, a jinak kumštýř. Prvnímu překáží, ten druhý přehrabuje a hledá. Jak vdechnout život tomu, co už dosloužilo? Je to hra, je to velké dobrodružství. Je to zvláštní pocit, když z mlhavé, a často až fantastické představy nechá vzniknout něčemu novému. A tak se začínají železné „poklady“ z hromady za vsí stěhovat do ateliéru, aby se staly tím, čemu říkáme „šrotart“. Podobně i využitím starých dřevěných desek a zásuvek s trochou fantazie vznikají tak zvané „deskáče a šuplíkáče“. Někdy to je jen zajímavé setkání náhodných předmětů, jindy je to celý příběh.
Je potom na každém z vás najít si na tom to své.
